Kostel sv. Jana Nepomuckého

Video na serveru Cestykrajem.cz

Kostel sv. Jana Nepomuckého je vystavěn v místech, kde dříve údajně stával rodný dům Jana z Pomuku. Ten se narodil kolem roku 1340 jako syn pomuckého rychtáře Welfina. Nepomucký duchovní Kašpar Drauškovius přesvědčil v roce 1639 tehdejšího pána Zelené Hory Františka Matěje hraběte ze Šternberka, že Nepomuk by svému umučenému rodáku měl prokázat úctu, a postavit k Janově slávě kostel. Hrabě Janův rodný domek koupil a nechal zbourat. Aby místo pro stavbu kostela bylo dostatečně velké, odkoupil též sousední domy Krasmana Šlechty a Jana Nykodéma.

V roce 1643 bylo započato se stavbou zatím spíše větší kaple. Práce pokračovaly pomalu, navíc hrabě ze Šternberka byl v roce 1648 smrtelně zraněn v boji se švédskými vojsky. Kostelík byl dokončen až roku 1660 pod patronací vdovy po hraběti, Ludmily Kavkovny z Říčan, a byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli, protože Jan Nepomucký v té době ještě nebyl uznán svatým.

Dne 20. srpna 1686 velký požár v Nepomuku kostelní věž poničil. Opravu provedl o dva roky později Václav Vojtěch ze Šternberka.

Po Janově kanonizaci v roce 1729 se stal Nepomuk cílem mnoha velkých procesí, a kostelík svou velikostí již poutníky nemohl pojmout. Adolf Bernard z Martinic požádal věhlasného architekta Kiliána Ignáce Diezenhofera (1689-1751) o plány nového většího kostela. V roce 1734 byl kostelík sv. Jana Křtitele zbourán, a 7.října téhož roku byl položen základní kámen nového kostela za účasti samotného architekta. K vysvěcení krásného nového barokního chrámu došlo roku 1738. Kamenná deska nad portálem vchodu nese šternberskou hvězdu, znak Martiniců a latinský nápis, obsahující kromě jména Jana Nepomuckého i jména zelenohorských pánů, kteří se o stavbu zasloužili.

Roku 1855 byly při velkém požáru věže kostela poničeny a opraveny až později. Kostel prošel řadou oprav, které však na jeho vnější vzhled neměly zásadní vliv.

Největší chrámovou prostorou je loď, mající podobu čtvercové síně, po jejíž stranách jsou kaple. Strop síně je klenutý stlačenou kopulí, stěny bohatě zdobeny. V levé kapli je oltář sv. Anežky České, po jeho stranách sochy sv. Václava a sv. Ludmily. V protější kapli je oltář sv. Mikuláše se sochami sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Uprostřed pod lustrem je Janova kolébka.

Na severní straně přechází hlavní loď v obdélníkový presbytář se závěsem. V presbytáři je hlavní oltář se sochou světce z roku 1848. Sv.Jan je prostovlasý, s pěti hvězdami nad hlavou, v pravé ruce drží krucifix s Ukřižovaným, v levé palmovou ratolest, symbol mučednictví.

Na kůru nad hlavním vchodem jsou umístěny varhany. V horním patře po obou stranách presbytáře jsou oratoře s vysedlými barokními poprsněmi. Kazatelna je výbornou řezbářskou prací z 1.poloviny 18. století.

V kostele je ještě velký kříž s Kristem, socha P. Marie s Ježíškem a další sochy a obrazy s výjevy z Janova života.

Kostel sv. Jana Nepomuckého je každoročně místem významných bohoslužeb při výročí Janova narození i mučednické smrti.